Svatý Martin

Slávek Janoušek

1:Héťa a CG#myrda byli z tC#méže LhF#7otyH,
dvě světla v nG#maší kasárEenské bídHě,
znG#mali hrát na všechno, nEeznali nHoty,
říkali:"SG#mynku, cC#mivil přF#7ijdHe,
/: Ea my ťa zvHeme na mladF#é." :/
R:TF#akovC#mé vínG#mo pijF#í vladařC#mi v UtG#mopiiF# 
anC#mebo princeznG#my z PanHenských ostrovF#ů,
v měsíčnC#mé nocG#mi bledF#é k nám svatC#mý MartG#min jedF#e,
kdC#myž cinkneš sklG#menkou, kůň ztrHatí podkovF#u.
2:Přijel jsem večer těsně před Martinem,
po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
a já byl šťastný, že jsme spolu,
/: no a s tím jejich pokladem. :/
3:A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
pan farář někde od Svatého Jana,
nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
zvláště ty táhlé zpíval s náma,
/: první tři litry po tónem. :/
4:Řekli, že musím počkat do půlnoci,
až na Martina sklenky cinknout mohou,
"zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
kázal pan farář vratkých nohou
/: a rozmazaných obrysů. :/
5:V paměti díry prostřílené broky,
kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
ten, který vešel, zvednul sklenku,
/: Martin si s námi připíjí. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:55.444+00:00
Výsledky hledání: